Modré diamanty řadíme mezi nejvzácnější spolu s růžovými a červenými. Nedávná analýza 13,8 milionů diamantů ukázala, že zmíněnou barvou se může chlubit pouze 0,02% z nich. Jejich původ byl však dlouhou dobu naprostou záhadou. Vědcům se podařilo zjistit alespoň to, že tyto vzácné kameny vznikají ve čtyřikrát větší hloubce než jejich bezbarvé diamanty – konkrétně ve více než 640 kilometrech.
Diamanty této barvy jsou např. oproti šedým a hnědým odstínům daleko vzácnější, a proto i jejich cena za karát dosahuje daleko vyšších částek.
Příčínou modré barvy je přítomnost boru s příměsí dusíku v atomové vazbě diamantu. Čím vyšší obsah boru v diamantu, tím je intezita modré barvy silnější. Všechny odstíny u modrých diamantů můžeme zařadit mezi vzácné, avšak diamanty s velmi intezivní a zářivou modrou barvou, jsou ty nejvzácnější.
Americký gemologický institut (GIA) hodnotí sytost modrých diamantů dle této stupnice: light – fancy light – fancy – fancy intense/fancy deep – fancy vivid.
Hodnota modrých diamantů v posledních letech velice vzrostla na ceně
Hodnota modrých diamantů v posledních letech velice vzrostla na ceně, a to především díky většímu omezení světové nabídky. Hlavní podíl na tom měl fakt, že velice významný důl v Jižní Africe těžící modré diamanty prošel bodem maximální výtěžnosti a množství získaných diamantů díky tomu stále klesá.
Diamant Hope – opravdu je prokletý?
Nejslavnějším modrým diamantem je nepochybně „Hope“ – 45,52 karátový kámen, který má díky obsahu boru neobvykle modrofialové zbarvení, které je typické spíše pro safíry. Jeho hodnota se odhaduje na 250 milionů dolarů. Prvním doloženým majitelem byl francouzský cestovatel a obchodník Jean-Baptiste Tavernier (1605 – 1689), podle jehož tvrzení pochází z dolu Kollur v indickém Ándhrapradéši. Kámen původně vážil okolo 115 karátů, ale jeho hmotnost výrazně snižilo několik pozdějších výbrusů. Později vystřídal několik majitelů a byl i ukraden během velké francouzské revoluce. Pověra praví, že tento diamant přináší prokletí.
Někteří z jeho majitelů špatně skončili, např. Marie Antoinetta byla popravena či mediální magnát Edward Beale McLean byl stižen duševní chorobou. Roku 1830 kupuje diamant pohádkově bohatý nizozemský bankéř jménem Henry Hope, od něhož klenot získává své jméno Hope, v překladu naděje. Diamantu se ale velice rád zbavil ve prospěch synovce lorda Francise Hopea. Nebohý lord záhy přišel o veškerý majetek, opustila ho manželka a nakonec ho zachránil prodej drahokamu. Kletbu nakonec zlomí jen darování diamantu. V roce 1958 připadl americkému Smithsonovu institutu ve Washingtonu.
Foto 1: The Curse of the hope diamond (www.thegreatcoursesdaily.com)
Foto 2: Botswana unveils biggest blue diamond yet found in country (www.bloomberg.com)